Černoši a indiáni

K následujícím dvou tématům mě nedávno zaujaly drobné zprávičky na internetu a tak jsem se k nim toho rozhodl napsat trochu víc.

Quilombo žije

Quilombos byly osady černochů, kteří utekli otrokářům z plantáží a v džungli vytvořili svobodné komunity, většinou v čele s králem. Často byli objeveni a museli bojovat ať s brazilskou armádou nebo častěji se tlupami lovců otroků o svou existenci. Psal jsem tu již o filmu, který zobrazuje život v osadě Palmares v 17. století a příchod legendárního krále Ganga Zumba.
O současné podobě Quilombos se můžete dočíst více ve velmi pěkném článku National Geographic. Bohužel celý obsah je přístupný jen předplatitelům, ovšem i publikované fotografie stojí za to.
Myslel jsem si, že quilombo skončilo jako termín v učebnicích dějepisu, ale není to pravdou. Černoši mají v něterých částech Brazílie své osady na místech, kde dříve stáli quilomba v době otrokářství. A tyto místa jsou chráněny zákonem na ochranu kulturního dědictví Brazílie. Černoši tam pak mohou žít komunitně pospolu a vlastně zachovávají tradice. Na těchto místech se převážně živí zemědělstvím.
K tomuto celému jsem se dostal přes případ, kdy místo jednoho takového quilomba bylo zabráno za doby diktatury armádou. Nedošlo k zabrání celé oblasti, ale pouze části a tak černoši na své půdě zůstali.
Tento případ znovu rozvířila nedávno armáda, když se rozhodla zbývající část černochů vystěhovat po dobrém či po zlém. Důvodem byla snaha rozšířit vojenskou stanici. Vložili se do toho ale neziskové organizace, díky čemuž byl tento pokus zatím zastaven a začal se vést soudní spor. Odtud vede cesta k onomu zajímavému zákonu o kulturním dědictví, pod který spadají místa, která byla historicky obývána indiány, ale právě také černochy.

Belo Monte

Pokračování patří právě indiánům.
Stavba přehrady Belo Monte patří k jednomu z megalomanských stavebních plánů brazilské vlády, která hodlá postavit obrovskou vodní elektrárnu v oblasti deštného pralesa. Pokud bude stavba dokončena, bude se jednat o 3. největší přehradu světa.
Případů, kdy stavba obří vodní hráze způsobila devastaci krajiny a ekologické zatížení, má Brazílie více. Jedním je přehrada Itaipú u známých vodopádů Foz do Iguaçu. A jako další je uváděna nešetrná stavba přehrady Balbina. V odkazovaném článku si můžete přečíst výčet jejích negativ.
Ve stavbě přehrady Belo Monte "překáží" amazonský deštný prales a také indiánské kmeny obývající okolní území. Pro ty by znamenala stavba existenciální krizi, protože by nebyly schopni dále používat řeku jako zdroj potravy.
Následující videa shrnují, co bude znamenat tato stavba pro les a také pro indiánský kmen Xingu, který v oblasti žije.

Plány na stavbu přehrady byly vypracovávány již za vojenského režimu. Přežili i jeho pád. Minulá vláda prezidenta Luly začala výstavbu chystat a současná vláda prezidentky Dilmy Rouseffové se stavbou začala. O to i přes protesty indiánských obyvatel a protesty mezinárodních organizací.
Belo Monte má řešit energetickou krizi, která v Brazílii nastává, protože s rozvojem průmyslu země potřebuje čím dál víc elektrické energie, které se jí nedostává. Ovšem volba bohužel padla na megalomanský projekt, který ublíží životní prostředí a bude v něm utopeno hromady peněz skrze korupci, jak je v Brazílii zvykem.
Další detailnější informace v češtině např. tady.

Dobrou zprávou je, že  stavba přehrady byla momentálně pozastavena z nařízení soudu a mají být projednány námitky domorodých obyvatel. Jak to ovšem bývá, soudní nařízení existuje, ale stavba pokračuje.
Snad tedy bude mít tento příběh šťastný konec jak pro indiány kmene Xingu, tak pro industriální oblasti Brazílie, kterým se nedostává energie.